Předvýběr děl, která po pečlivém zhodnocení postoupí na platformu a stanou se reprezentativním vzorkem českého tance, provádí domácí odborná porota. Ta sleduje veškeré nové produkce v průběhu roku a avizuje výjimečně zdařilá díla.
Petra Hauerová
Choreografka, tanečnice a taneční pedagožka. Od roku 1999 vyučuje na Konzervatoři Duncan centre, kde také sama studovala. V rámci studia absolvovala pobyt na London Contemporary Dance School. Studovala také na de Theaterschool obor School for New Dance Development, Choreography v Amsterodamu. Spolupracovala s Atelierem konceptuálních tendencí (instalace, prostor na pražské AVU). Je zakladatelkou multimediální tanečně divadelní skupiny TOW. Reprezentovala ČR v posledním ročníku evropského projektu Trans Dans Europe. Získala Cenu Sazky za "objev v tanci” 2004. Svá díla Jak ke mně přichází, Carmina Burana, Ostatní okna, Noční můra (multidisciplinární taneční divadlo), Turing machine (experimentující s multimédii a laserovými projekcemi) představila i v zahraničí, např. v Argentině, Islandu, Finsku, Dánsku, Švédsku, Belgii, Holandsku, Francii, Srbsku, Slovinsku, Maďarsku, Polsku, Slovensku, Německu aj. Od roku 2009 byla členkou odborné taneční grantové komise MKČR.
Yvona Kreuzmannová
Studovala ekonomiku cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické, odkud přešla na taneční katedru Akademie múzických umění studovat teorii, historii a dramaturgii. V roce 1990 vyjela na roční stipendijní pobyt do Paříže. Zde se měla možnost seznámit se současnými trendy v oblasti tanečního umění, což ji inspirovalo k pořádání mezinárodního festivalu TANEC PRAHA v České republice. Roku 1991 založila stejnojmenné občanské sdružení, v jehož čele stojí s přestávkou mezi lety 2006–2008 až dodnes. Aktivity sdružení postupně rozšířila o Českou taneční platformu, divadlo PONEC a projekt Tanec školám. Mezi podzimem 2006 a 2008 pracovala jako externí poradkyně, nejprve pro náměstka ministra, později pro samotného ministra kultury ČR. Je aktivní v mezinárodních sítích a porotách, tři roky působila v Radě IETM (Informal European Theatre Meeting) a spoluzakládala Trans Danse Europe a Aerowaves, kde působí od roku 2009 ve funkci Associate Director. Vytrvale lobbuje za nezávislé umění a neziskový sektor, spoluzakládala Iniciativu pro kulturu a sdružení Vize tance. Svou práci odvedla v Radě vlády pro NNO, Poradním sboru pro kulturu primátora hl. m. Prahy a Radě pro umění ministra kultury. Od léta 2009 byla uměleckou ředitelkou projektu Plzeň 2015, v září 2010 se jí podařilo titul Evropské hlavní město kultury (EHMK) pro město získat. Po politických tlacích rezignoval po roce ředitel projektu a vedení pak znemožnilo i jí další spolupráci. V kauze EHMK podala trestní oznámení proti zpolitizovanému vedení společnosti Plzeň 2015. Nejvyšším oceněním její dosavadní práce je Řád rytíře Za zásluhy, který jí udělil francouzský prezident za zásluhy o rozvoj evropské kulturní spolupráce.
Ivanka Kubicová
Taneční pedagožka, choreografka, dlouholetá vedoucí katedry tance (1993–2011), absolventka Konzervatoře v Praze, London School of Contemporary Dance v Londýně a Akademie múzických umění v Praze. Nyní profesorka v oboru moderní tanec na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.
Jana Návratová
Jana Návratová (1964) po absolutoriu Katedry divadelní a filmové vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1989 začala pracovat v Divadelním ústavu, kde v roce 2006 založila a dodnes vede taneční sekci. Mezi lety 1993–2005 vyučovala dějiny tance na Konzervatoři Duncan centre. V rámci projektů Divadelního ústavu přednášela o českém divadle a tanci v zahraničí (Univerzita v Calgary, Univerzita v Lethbridge). Je editorkou a spoluautorkou odborné monografie Tanec v České republice (2010). Od r. 2005 je šéfredaktorkou odborné revue Taneční zóna a pravidelně publikuje v řadě českých médií.
Markéta Perroud
Po ukončení studií na pražské Taneční konzervatoři v roce 1990 působila 7 let jako sólistka Pražského komorního baletu Pavla Šmoka a zároveň též spolupracovala na mnohých nezávislých uměleckých projektech doma i v zahraničí. Stala se laureátkou ceny Thálie za mimořádný jevištní taneční výkon za rok 1995. V roce 1997 přijala angažmá jako sólistka v jednom z předních repertoárových souborů, v lyonském Ballet de l’Opéra national de Lyon, kde působila do roku 2010. Spolupracovala s předními choreografy M. Ekem, J. Kyliánem, O. Naharinem, T. Brown, M. Marin, N. Duatem, T. Saarinenem, R. Maliphantem a dalšími. Je držitelkou francouzského státního diplomu v oboru taneční pedagogiky (od roku 2004). V roce 2009 až 2010 absolvovala v Lyonu roční studium kulturního managementu. Od roku 2010 spolupracovala s Tancem Praha jako členka Umělecké rady. Od listopadu 2011 je spoluředitelkou festivalu TANEC PRAHA.
Petr Tyc
Jako absolvent pražské Taneční konzervatoře (obor klasický tanec, 1983) vystudoval choreografii na pražské Hudební akademii muzických umění u prof. Pavla Šmoka, (1992). Poté absolvoval studijní pobyt ve studiu Merce Cunninghama v New Yorku. V letech 1983–92 působil jako tanečník v Pražském komorním baletu Pavla Šmoka, v letech 1992–94 v předním britském souboru Rambert Dance Company v Londýně. Kromě Pavla Šmoka spolupracoval s choreografy jako jsou Jiří Kilián, Gerhard Bohner, Richard Alston, Siobhan Davies, Christopher Bruce nebo Simone Sandroni. Od roku 1994 působí jako nezávislý choreograf, tanečník a pedagog. Jeho díla Čtyři biblické tance a Ithaka 2.888 byla uvedena v rámci festivalu Pražské jaro. Čtyři biblické tance byly také natočeny Českou televizí. Za dílo To málo co vím o Sylfidách získal Cenu Sazky a opera Pád domu Usherů v jeho režii a choreografii byla nominována na Cenu Alfréda Radoka. Kromě choreografií vytvořil několik operních a činoherních režií například pro Národní divadlo a Státní operu v Praze, Divadlo Komedie v Praze a HaDivadlo v Brně. Vyučoval dva roky jevištní pohyb na DAMU v Praze a stejnou dobu moderní tanec na Taneční katedře HAMU v Praze. V roce 2000 vedl taneční soubor Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Od roku 2004 se věnuje převážně podnikání ve vzdělávání.
Nina Vangeli
Taneční publicistka, absolventka Filosofické fakulty University Karlovy. Publikační činnosti se však směla věnovat až po změně režimu. V sedmdesátých a osmdesátých letech vedla skupinu nezávislého pohybového divadla. Přispívá do řady periodik, v letech 2000–2004 byla šéfredaktorkou revue pro současný tanec Taneční zóna/Dance Zone, dnes je její Senior Editor.